Sukův okruh 2

Sedlčany považoval Suk za svůj druhý domov. V hostinci U Zlaté koruny absolvoval v osmi letech své první veřejné vystoupení. V sousední budově se dnes nalézá městské muzeum, kde mají v Sukově síni dokonce vystaveny housličky, na něž Suk jako malý hrál. Skladatelovo jméno nese také jedno sedlčanské náměstí, pochod, hudební festival s bohatou tradicí i kulturní dům, v jehož foyer visí bronzový reliéf od Břetislava Bendy a před budovou stojí busta z dílny Václava Bejčka.

„Jsem zde opravdu živ, jenom zde jsem tvořil. Cesta z Křečovic do Sedlčan, cesta ze Sedlčan k Svatému Jánu by mohla mnoho vyprávět, jak povstávalo a jak vyrůstalo moje dílo,“ svěřil se virtuos na sklonku svého života. Však také onu cestu turisté řádně vyznačili a nazvali Sukovou. Na kole bychom při jejím zdolávání neuspěli, a tak se vydáme jinudy. Ze Sedlčan pojedeme po stezce č. 8136 přes Vítěž, Prosenickou Lhotu a Prosenice až kPasekám, kde se Suk zastavoval na chalupě u malíře Čeňka Kvíčaly. Jemu vděčíme za řadu cenných dobových snímků skladatele při jeho pobytu v milovaném Povltaví. Jak symbolické, že na blízkém Drahoušku stojí dnes rozhledna - vždyť právě z tohoto kopce se Suk rád rozhlížel po krajině. Sjedeme odtud k Osečanům a odbočíme na Radíč. Zde všude vídávali Mistra, ať již samotného či s přáteli. V Radíči se mimo jiné roku 1930 zúčastnil odhalení pomníku padlým v 1. sv. válce. Milovaný potok Mastník, v němž rád lovil ryby, odtud teče směrem k hrádku Kozí Hřbet - dalšímu výletnímu místu Josefa Suka. Na svých pochůzkách pokračoval buď k Psaným skalám a posléze k historické Rákosníkově hospodě naŽivohošti, případně se přes Líšnici vracel do nedalekých Křečovic. My se však vydáme opačným směrem, po trase č. 8132 na Chlum. Suk se blízce přátelil s tamním farářem Kozmíkem a dokonce pro jeho potěšení zahrál i s kolegy z Českého kvarteta v chlumském kostele sv. Václava. Zalíbení našel i v křepenické Krčínově tvrzi, k níž zavedl mnoho svých hostů.